Lysohlávky

Nepřímé důkazy o rituálním využívání psychedelických hub obsahujících psilocybin existují už z prvního tisíciletí před Kristem. Představují je středoamerické nálezy kamenných sošek zobrazující plodnice hub, z jejichž nohou plasticky vystupuje ženský obličej.Písemné doklady z předkolumbovského období z oblasti Střední a Jižní Ameriky pochopitelně neexistují - nikdo ale nepochybuje, že místní indiánské kultury halucinogenní houby znali a užívali. První písemné zmínky lze nalézt až v rukopisech španělských mnichů působících na misiích v Mexiku v 16. stolení. Z konce 16. století pochází také popis masového pojídání omamných hub (které indiáni nazývali teonanácatl) při oslavě korunovace Montezumy II. Španělé se snažili původní obyvatele katolizovat a násilím je zrazovat od jejich houbových rituálů, což vedlo k tomu, že se houby začaly užívat tajně.

Aktivní látky jsou psilocybin a psilocin, méně důležité jsou baeocystin a norbaeocystin. Psilocin je nestabilní a během sušení se rozkládá. Psilocybin je stálý (byl nalezen i v houbách starých 115 let).

Aplikace

Lysohlávky se užívají peronálně, jí se přímo čerstvé nebo sušené. Průběh samotné intoxikace je značně specifiký. Po období latence ( několik minut až jedna hodina ) se nejdříve projevují somatické příznaky - zrudnutí obličeje, snížení srdeční činnosti, rozšíření zornic, pocení, bolesti hlavy, třesy ap., velmi výrazná bývá euforie, často během větší části intoxikace. Celková délka intoxikace je až 4-6 hodin, v závislosti na dávce a individuálních dispozicích.

Lysohlávky mají poměrně nepříjemnou chuť, proto se užívají různé způsoby jak tuto chuť zakrýt - půl sklenice vody, tři lžičky medu, koření dle chuti (muškátový oříšek, zázvor...), rozemlít houby s kořením, všechno smíchat, vypít; rozmíchat s kakaem, nebo čokoládou; vylouhovat v horkém, silném čaji; rozmixovat v mixéru s pomerančovým džusem; pizza s houbami.

Účinky

• lysohlávky vyvolávají euforii, úsměvnou duševní pohodu, zvýšenou usměrnitelnou aktivitu, zdvořilost a uhlazené chování
• mikroskopické a jiné barevné vize bez úzkostného doprovodu
• pocity rozbití a prohloubení časových a prostorových souvislostí, deformace tváří a osob
• všechny barvy (i na bílých plochách), nabývají krásných, teplých, pastelových odstínů, jsou vzájemně sladěny