Kokain

Kokainovník pravý (Erythroxylum coca) pochází pravděpodobně z vlhkých pralesů na východních svazích bolívijských a peruánských And. I když největším producentem kokových listů je Jižní Amerika (Kolumbie, Peru, Bolívie a severozápadní Brazílie), pěstuje se omezeně i na Jávě, Srí Lance a v Austrálii. Pokusně se jako jednoletá kultura ověřovala dokonce i na černomořském pobřeží Kavkazu.

Plantáže koky, tzv. cocales, se nejčastěji zakládají na lesních mýtinách. Mladé rostliny vypěstované ze semen nebo řízků ve školkách, se přesazují do plantáží po dosažení výšky 30 až 50 cm. Při pečlivém ošetřování dávají již za 1,5 roku sklizeň prvních listů. Ve stáří tří let se trhají třikrát až čtyřikrát ročně, životnost plantáže je asi 20 let. Natrhané listy se opatrně suší, neboť nesmí přeschnout, ani zčernat.

Povzbuzující účinky koky, schopnost tišit hlad a velký obsah vitamínů pomáhaly Indiánům vydržet dlouhé a namáhavé přesuny v horách. Inkové uctívali koku jako posvátnou rostlinu a věřili, že je sídlem Mamy Cocy, svůdné ženy, která jim může přinést požehnání. Inkové ji používali při náboženských obřadech a při iniciacích (obřad spojený se vstupem do dospělosti). V 16. století po dobytí Inské říše Španěly se rozšířila závislost na žvýkání koky mezi domorodým obyvatelstvem. Španělé z toho těžili a nutili otupené Indiány do úmoru pracovat ve stříbrných dolech.

Postupně se tento "elixír života" rozšířil po Evropě a od poloviny 19. století začal být využíván obchodně (pastilky, nápoje, včetně známé coca-coly). Roku 1860 byl z rostliny izolován kokain. Hlavní význam kokainu byl ve využití anestetického účinku, přičemž byly zároveň staženy periferní cévy. To bylo žádáno v nosním, ušním a krčním lékařství a v oftalmologii. Dnes je nahrazen účinnými syntetickými preparáty.

Aplikace

Je třeba rozlišovat tradiční žvýkání listů koky a vlastní kokainizmus, tj. zhoubnou formu toxikomanie. Žvýkači, takzvaní coqueros, tvoří početnou skupinu asi 10 milionů lidí, převážně latinskoamerických domorodců. Kokové listy se totiž v tomto případě žvýkají spolu s páleným vápnem či alkalickým rostlinným popelem, čímž se kokain zmýdelní a nepůsobí tak agresivně.

Nejrozšířenějším způsobem je šňupání, ale intravenózní aplikace účinky kokainu znásobuje i urychluje. Často se kombinuje s heroinem, v poslední době je například velmi módní kouření kokainu ve formě tzv. freebase.

Účinek je podle způsobu aplikace pozorovatelný za několik sekund až minut a trvá asi půl hodiny. Někteří tvrdí, že se účinky projeví až po několika aplikacích. K odeznění akutní intoxikace dojde za jednu až dvě hodiny.

Účinky

• bezprostředními účinky jsou povzbuzení, dobrá nálada, aktivita, zvýšené sebevědomí, pokles až ztráta chuti k jídlu, později kolísání nálad až záchvaty vzteku. Pohlavní pud je vystupňován a ženy se stávají nymfomanickými
• Mezi viditelné příznaky patří rozšířené zornice, výtok z nosu (při šňupání), chraplavý hlas, bledost, hubnutí

Při prvním požití kokainu se neobjevují příjemné prožitky, ale naopak pocity srdeční slabosti, třes rukou, rozšíření zornic, bledost a mrazení. Teprve opakované požívání kokainu vede k vyvolání stavu euforie, projevující se pocitem blaženosti a spokojenosti. Kokainista je veselý, s příjemnými halucinacemi, ale také družný, což se projevuje snahou sdružovat se do kroužků. S oblibou svádějí k této toxikomanii i jiné osoby.

• Při vysokých dávkách se může objevit úzkost, zkreslené vnímání i vztahovačnost. Objevuje se chlad v obličeji; pocit svědění kůže se vykládá buď existencí "zvířátek", nebo "krystalů" v kůži. Může docházet k poruchám vidění, vnímání záblesků, k iluzím. Při těžké otravě uživatel často umírá v důsledku ochrnutí dýchacího centra.
• V intoxikaci může dojít k epileptickým křečím. Po aplikaci a odeznění příjemné reakce může trvat těžká kocovina.

Rizika

Nejčastější poškození organismu při dlouhodobém užívání:

• při šňupání je to kašel s vylučováním tmavého hlenu, bolesti v krku, krvácení z nosu, případně proděravění nosní přepážky
• při jakékoli aplikaci pak ztráta tělesné váhy, křeče, agresivita, deprese
• smrtelná otrava v důsledku srdečního selhání, otoku plic
• tzv. toxické psychózy, projevují se nejčastěji pocity pronásledování a úzkostnými stavy
• větší náchylnost k nemocem
• rychlý rozvoj závislosti
• riziko poškození plodu u těhotných žen